Nakladatelství THYRSUS

Cíp krajiny mezi Humpolcem, Ledčí nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem stále má, i přes elektrifikaci, meliorace a poměšťování, své temné, drsné polohy a odstíny, zapomenutá místa, neprůchodné strže. Už Zdeněk Matěj Kuděj si všiml, že toto území je křívé, kostrbaté, a Jan Zrzavý jako zralý muž si poznamenal, že se v jeho lesích vždy bál...
Z předmluvy Miloše Doležala

ukázka/
Světýlka
Šel Tyrner před patnácti roky sekati k ránu do Horeček k švagrovi sena. Aby kosou neuvázl někde o strom, šel po mezích. Když přicházel k Bartákovému paloučku na Šíčkách, uviděl jíti od Losů dolíkem vzhůru tři chomáče světel při lese. Poněvadž jeho dráha se křižovala se směrem pohybujících se světýlek a poněvadž byl na křižovatce dříve, neví, co se dělo dále, neohlédl se a utíkal, pamětliv poučení z mládí, že s tím nejsou špásy.

Kunášek
Kunášek z Křenovic rád pil a ještě raději hrával karty. Jednou ve čtvrtek v Ledči hrál karty dlouho do noci a vyhrál přes 100 korun. Ač to bylo k jaru, řeka byla ještě zamrzlá, jen v proudech nepatrně otevřená. Aby se šlo Kunáškovi lépe a nemusil do kopce k Obrvani, pustil se po řece. Domů však nepřišel. Když na jaře ledy roztály, voda jej přinesla ke mlýnskému jezu. Byl okousán od ryb, a bylo ještě vidět, jak má v zádech bodnou ránu a v portmonce, uložené v náprsní kapse, ani halíř.

Režná bába získala ocenění Nejkrásnější česká kniha roku 2007 v kategorii krásné literatury v soutěži pořádané Ministerstvem kultury a Památníkem národního písemnictví.