Nakladatelství THYRSUS

Esej na vysoké odborné úrovni a současně přístupným jazykem představuje zcela nový pohled na básnické dílo klasika české poezie Vladimíra Holana. Odmítá pověry o Holanově hermetičnosti nebo nesrozumitelnosti, podává výklad celého básníkova díla v jednotě významu a tvaru, a to s ohledem na jeho historické i biografické vazby. Autor za knihu roku 2004 obdržel Cenu F. X. Šaldy.

ukázka/ Moje holanovská knížka je samozřejmě projev osobního vztahu, osobní zvědavosti, osobního úsilí, ale napsána byla naopak z podnětu neosobního, zcela vnějškového. Když profesor heidelberské slavistiky Urs Heftrich koncipoval svůj velkorysý návrh na vydání celého  Holana v německých překladech, usoudil zároveň, že by se německému publiku při té příležitosti mělo dostat i jakéhosi uvedení do díla tohoto velkého a složitého autora. Oslovil mě, a tak vznikla tato práce. Ohled na německého adresáta způsobil, že se v ní někde zmiňuji i o věcech českým čtenářům notoricky známých — snad to žádného z nich neurazí. Jinak však už nejsem schopen rozhodnout, ovlivnila-li latentní přítomnost cizího čtenáře i některé další znaky mého přístupu: tak esejistické podání rezignující mj. na odborný přídatný aparát všeho druhu, soustředění na život textu a nikoli na život autora (zde jsem skoro vystačil s informacemi shromážděnými editorem 11. svazku Holanových Sebraných spisů), skoro nevšímavost k Holanovu uhrančivému vlivu na mladší české generace básnické atd. Spíš se obávám, že jsem psal, jak dnes jedině umím, způsobem, jakým bych patrně psal i o jiných blízkých mi českých básnících. Měl jsem jen jednu, zato starou ctižádost: aspoň trochu se přiblížit Šaldovu postulátu, podle něhož má být kritik „někdo, kdo umí lépe číst a lépe přečíst básníka než obyčejný čtenář”.