Nakladatelství THYRSUS

Kulturněhistorický průvodce po stopách slavných nakladatelských domů Starého a Nového Města a Vinohrad. S četnými dobovými fotografiemi a mapkou.

ukázka/ I když zárodky novodobého českého nakladatelského podnikání můžeme sledovat již od začátku 19. století - nejvýrazněji v činnosti královéhradeckého tiskaře Jana Hostivíta Pospíšila - vlastní rozmach českého nakladatelství na profesionální bázi zaznamenáváme až s politickým a společenským uvolněním po roce 1860. Na jeho počátku stojí první moderní český nakladatel I. L. Kober, jehož velkorysé a do značné míry i naplněné projekty energicky přesáhly dosud úzký rámec českého kulturního života. Již pro jeho závod, v dobách největšího rozkvětu sdružující knihkupectví, nakladatelství a tiskárnu, můžeme použít pojmenování nakladatelský dům ve významu hospodářské, organizační a ediční základny pro vydávání umělecké a vědecké literatury. V 60. a 70.letech 19. století se české nakladatelské podnikání konstituovalo jako živý, rychle se rozvíjející a bohatě strukturovaný profesní obor. V poslední třetině 19. století patřila většina velkých pražských nakladatelství vždy jedinému majiteli, takže firemní jména J. Otto, F. Topič, Fr. A. Urbánek či Jos. R. Vilímek reprezentovala osobnost zakladatele nebo pokračovatele firmy. I když mnohým z Kobrových pokračovatelů, vyšlým stejně jako on z nuzných poměrů a dosahujícím úspěchu jen díky své houževnatosti a píli, chyběla Kobrova velkorysost, stávaly se nakladatelské domy, zejména tehdy, bylo-li jejich součástí fungující knihkupectví či výstavní síň, rovněž místy tvůrčích setkání a přirozenými středisky společenského a kulturního života. Prosperita oboru v relativně stabilních ekonomických, společenských a politických poměrech podnítila realizaci několika nákladných stavebních projektů, které pojem nakladatelský dům rozšířily o nový význam. Rozhodnutí nakladatelů investovat prostředky do rozsáhlé přestavby nebo novostavby podle svých představ ztotožnilo v několika šťastných případech nakladatelský dům jako kulturní a hospodářskou instituci s konkrétní budovu, soustřeďující zpravidla všechy složky provozu firmy i soukromý byt nakladatele v jeden propojený celek. Již volba architekta zakódovala do budovy svědectví o osobnosti nakladatele a směřování jeho firmy. A podobně jako každá kniha svým obsahem a zejména vnější podobou prozrazuje na svého nakladatele víc, než bychom byli ochotni připustit, vypovídá o něm i budova nakladatelství, její sloh, rozvržení či vybavení.